Původní obyvatelé Severní Ameriky hrají lakros

Lakros je kolektivní sport, v němž spolu měří síly dvě družstva. Hraje se v různých variantách: sixes se hraje v pěti hráčích v poli plus brankář na hřišti o rozměrech 70 x 30 m, při fieldlakrosu je na hřišti o rozměrech 100 x 50 m devět hráčů a brankář, verze mezi mantinely (hokejové hřiště bez ledu), která je nejvíce kontaktní, se hraje v pěti hráčích plus brankář, hráči zde mají chrániče a helmy a varianta se nazývá boxlakros. Dále existuje bezkontaktní verze označovaná jako interkros, kterou hraje 5 hráčů v poli a brankář na hřišti o rozměrech cca 40 x 20 m, a nakonec tradiční domácí varianta český lakros, která se hraje ve stejném počtu na hřišti bez postranních čar a s brankami vzdálenými od sebe 50 metrů.

Ve všech variantách se hráči nebo hráčky snaží pomocí lakrosové hole vstřelit míček do branky soupeře; míček mohou rovněž nosit a přihrávat. Brankáři mají lakrosovou hůl větších rozměrů, helmu a chrániče. Všechny varianty mají mužské a ženské verze, interkros hrají také smíšená družstva. Výstroj a výzbroj pro různé varianty se liší.
Mužská lakroska
                   Hůl na fieldlakros a boxlakros                                         Hůl na ženský lakros

                             Hůl na interkros                                                       Hůl na český lakros

Historie
Kolébkou lakrosu je Severní Amerika, kde tuto hru hráli již před několika sty lety indiáni z oblasti Velkých jezer. Říkali jí „bagattaway“, což v překladu znamená „malý bratr války“. Název„lacrosse“ začali používat francouzští misionáři, kterým lakrosová hůl připomínala tvarem biskupskou berlu (francouzsky „la crosse“). Na českém území se hrají všechny zmíněné varianty lakrosu od druhé poloviny osmdesátých let, kdy byly založeny svazy mužského a ženského lakrosu, které nyní zastřešuje Česká lakrosová unie. Už předtím se zde hrála varianta jednoručního lakrosu, která na konci šedesátých let ve skautských oddílech vykrystalizovala v dnešní „český lakros“.

Mistrovství světa i kontinentální šampionáty v ženském i mužském lakrosu (v obou variantách) se konají pravidelně každé čtyři roky a české reprezentační týmy se jich účastní od roku 1993 (ženy) a 1994 (muži). První mistrovství světa v sixes se bude hrát v roce 2026.

Lakros na olympijských hrách
Sixes neboli šestkový lakros se aktuálně stal jedním z pěti nových sportů, které si pořadatelé olympijských her v Los Angeles 2028 jednorázově vybrali do programu. Lakros se na olympijská kolbiště vrací po dlouhých 120 letech. Prvně byl oficiálně na programu OH v letech 1904 a 1908, pak ještě třikrát jako ukázkový sport, konkrétně v roce 1928, 1932 a 1948. V novém století lakros úspěšně proniká do celého světa. V současnosti je ve světové asociaci World Lacrosse sdruženo 90 zemí, přitom jen za poslední dvě dekády se počet členských států zdvojnásobil.

Největší úspěchy českých sportovců
Češky mají zkušenost s disciplínou sixes ze Světových her 2022 v americkém Birminghamu, kde poměřily síly se světovou elitou na turnaji osmi nejlepších týmů planety. Těsně předtím na mistrovství světa v ženském lakrosu skončily sedmé. V létě roku 2023 české juniorky vybojovaly stříbrnou medaili na juniorském mistrovství Evropy v Praze. Šanci na postup na OH určitě budou mít také čeští muži, kteří vynikají v disciplíně boxlakros, kde patří mezi deset nejlepších na světě a mezi absolutní špičku v Evropě. Nejúspěšnější je Česko v disciplíně interkros, kde ze 14 světových šampionátů od roku 1999 neobsadilo 1. místo jen v letech 2000, 2001 a 2003.

Pokud vás zajímají další podrobnosti o lakrosu u nás nebo ve světě, napište na adresu info@lacrosse.cz

 

 

Zpět na hlavní stránku